Můj kůň je vlastně kobyla, co na hřbetě mě nosila,
Když řeknu "čehý", jde klidně "hot",
Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
Když řeknu "čehý", jde klidně "hot",
Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
Řeknu "čehý", jde klidně "hot",
Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
Když řeknu "čehý", jde klidně "hot",
když jsem byl ještě malý dítě hravý,
teď ke stáří je praštěná, a když chci skočit do sedla,
kope, kouše, prostě nemá mravy.
když jí dám vostruhy, zastaví krok,
všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak
a na pravej námořnickej grog.
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
když jí dám vostruhy, zastaví krok,
všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak
a na pravej námořnickej grog.
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
dám jí vostruhy, zastaví krok,
všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak
a na pravej námořnickej grog.
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
když jí dám vostruhy, zastaví krok,
všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak
a na pravej námořnickej grog
a na pravej námořnickej grog ...